Chlorid vápenatý – účinný spojenec v boji proti sněhu a ledu

Chlorid vápenatý – co byste o něm měli vědět?

Chlorid vápenatý je anorganická chemikálie ze skupiny chloridů. Je to bílá sůl bez zápachu z kyseliny chlorovodíkové a vápníku. Vzniká jako vedlejší produkt při získávání uhličitanu sodného pomocí Solvayova procesu. Vyznačuje se silnou hygroskopicitou a především díky této vlastnosti je široce používána jako posypová sůl. Při pohlcování vlhkosti z okolí vytváří teplo, které přispívá k tání sněhu a ledu. Kromě tohoto natavování také zabraňuje vzniku kluzkých povrchů. Přidáním chloridu vápenatého do vody se sníží bod tuhnutí, takže nezmrzne ani při teplotách několika desítek stupňů Celsia pod nulou. Při tvorbě ledu tvoří molekuly vody mezi sebou vazby a mění strukturu z disperzní na krystalickou. Chlorid vápenatý naopak brání tvorbě nových vazeb a tím zastavuje proces námrazy. Může nahradit tradiční posypovou sůl při použití ve směsi 80 %křemičitého písku a 20 %chloridu vápenatého. Používá se také v létě jako prostředek proti prachu na nezpevněných cestách. Díky svým penetračním a pojivovým vlastnostem snižuje množství vznikajícího prachu. V tomto případě se chlorid vápenatý obvykle připravuje jako 30%vodný roztok. Existují dva způsoby použití chloridu vápenatého: mokrá metoda a suchá metoda. Při suchém způsobu se chlorid vápenatý nanáší ve formě vloček solnými sypači, při mokrém se chlorid vápenatý nanáší ve formě roztoku vodními tryskami a postřikovači. Aplikace této směsi se však neomezuje pouze na boj s mrazem, sněhem nebo prachem na vozovce. Chlorid vápenatý je díky své široké škále vlastností hojně využíván i v jiných průmyslových odvětvích. Své místo našel v potravinářském průmyslu (jako regulátor kyselosti, pojivo a stabilizační činidlo), kosmetice, hornictví (k vázání uhelného prachu, prevence výbuchů), v doplňcích stravy, léčivech a při fyzioterapeutických kúrách. Také urychluje vstřebávání vápníku tělem a používá se k sušení plynů a kapalin při chemických syntézách. Uplatnění nachází také v zemědělství jako vápenaté listové hnojivo, díky kterému ovoce a zelenina dosahují vhodné hladiny vápníku. V Polsku jsou půdy převážně kyselé. V důsledku toho se do půdy zavádí chlorid vápenatý, aby se získalo vyšší pH, aby se zlepšila textura půdy. Světová zdravotnická organizace ji uznala za zcela bezpečnou látku.

Chlorid vápenatý nebo chlorid sodný – která je lepší volba?

Chlorid sodný, považovaný za tradiční silniční sůl, se po léta používá k odmrazování povrchů silnic, příjezdových cest a chodníků. Stejně jako chlorid vápenatý snižuje bod tuhnutí vody. Mezi těmito solemi však existují určité rozdíly. Chlorid sodný může mít různé velikosti zrn a lze jej nalézt jako prášek, solný roztok nebo smáčenou sůl. Přispívá k poškození povrchu vozovek a mostů a korozi vodovodního potrubí. Způsobuje také degradaci přírodního prostředí, která se projevuje inhibicí růstu rostlin rostoucích v blízkosti vozovky a vymíráním živých organismů. Jeho negativní účinky lze omezit použitím fosfátových přísad. V mnoha městech se také podnikají kroky k zamezení negativních účinků užívání chloridu sodného. Příkladem takových opatření je zřízení speciálních strážců podél zelených pásů a zakrytí korun mladých stromů sítěmi. Klasická posypová sůl je dnes stále častěji nahrazována technickým chloridem sodným, který je mnohem ekologičtější. Na rozdíl od chloridu sodného, který je účinný pouze do -6 °C, je chlorid vápenatý účinný při teplotách až -30 °C. Má také rychlý a dlouhodobý účinek. Chlorid vápenatý navíc nemá žádný negativní dopad na životní prostředí, nekoroduje vozidla a nepoškozuje povrch vozovek ani obuv. Dlažební kostky jsou obzvláště jemné a citlivé na všechny mechanické účinky škrábání ledu kovovými nástroji a na chemické účinky chloridu sodného. Díky tomu je dlažba náchylná k zabarvení a praskání. Mnohem účinnějším a účinnějším prostředkem pro boj se sněhem a ledem na takovém povrchu je chlorid vápenatý. Je dražší než chlorid sodný, ale zároveň má prospěšnější vlastnosti, které zajišťují vyšší úroveň bezpečnosti pro řidiče a chodce. Přípravky na bázi chloridu vápenatého jsou dnes uznávány jako jedna z nejlepších látek pro působení proti vlivům povětrnostních podmínek.

Jiné odmrazovací prostředky

Kromě chloridu vápenatého a chloridu sodného, které jsou klasifikovány jako chemikálie, existují další látky, které se také používají k potlačení nepříznivých účinků sněžení a nízkých teplot. Ty lze rozdělit na: Nechemické:

• písek – sypká usazená hornina. Jedná se o levný a široce dostupný materiál používaný pro boj se sněhem a ledem. Má však negativní dopad na infrastrukturu a životní prostředí, znečišťuje ulice, silnice, auta i přírodu.
• přírodní kamenivo – příkladem je žulový drť, často používaný ve skandinávských zemích. Je považován za vynikající protiskluzový materiál.

Chemikálie:

• Chlorid hořečnatý – vhodný mimo jiné pro odstraňování zmrzlého sněhu a ledu z různých typů chodníků. Vytváří teplo, které umožňuje přirozenému tání ledu a zároveň chrání vozovku před opětovnou námrazou na mnoho hodin. Produkt velmi dobře přilne k povrchu. Pro dlažební kostky je bezpečnější než kamenná sůl. Je také 10krát účinnější než chlorid sodný. Funguje i při teplotách do -20 stupňů.
• Soli kyseliny levulové – další látka patřící mezi alternativní způsoby odmrazování vozovek. Pracují rychle a efektivně až do -12°C, jsou nekorozivní a nemají negativní dopad na živé organismy. Vzhledem k vysokým výrobním nákladům nejsou soli kyseliny levulové oblíbeným prostředkem pro řešení zasněžených a zledovatělých silnic.

Směsi nechemických a chemických prostředků: Směsi chloridu sodného a chloridu vápenatého, jakož i chloridu sodného a chloridu hořečnatého se používají častěji než jednotlivé látky. Takové směsi se obvykle používají v následujících poměrech:

• 80 %NaCl a ₂₀ %CaCl2 ( _MgCl2 ),
• 75 %NaCl a ₂₅ %CaCl2 ( _MgCl2 ),
• 67 %NaCl a ₃₃ %CaCl2 ( _MgCl2 ),

Prostředky ve formě směsí rychle a účinně bojují s účinky nízkých teplot a sněžení. Jejich výhodou je nízká cena ve srovnání s produkty pouze na bázi chloridu vápenatého nebo chloridu hořečnatého.