Co je pasivní stavební inženýrství?

Co je pasivní dům?

Pasivní budovy s nulovou spotřebou energie, energeticky úsporné budovy – tyto pojmy již několik let dělají ve stavebnictví ohromující pokroky. Bohužel je mnoho lidí stále používá způsobem vytrženým z kontextu a nechápou rozdíly mezi jednotlivými standardy. Definice pasivního domu je poměrně jednoduchá — takový, kde roční spotřeba energie nepřesahuje 15 kWh/m ² . Pojmem „energie“ rozumíme primární energii využívanou k vytápění a osvětlení místností, přípravě teplé vody a napájení zařízení. Pro splnění těchto přísných norem zahrnuje pasivní stavební inženýrství řadu nejmodernějších řešení, materiálů a technologií, které se používají ke snížení energetické náročnosti na požadované minimum a zároveň k maximálnímu využití obnovitelné energie.

Jak charakterizujeme pasivní stavební inženýrství?

Správně postavený pasivní dům by měl mít vynikající tepelnou izolaci, aby se výrazně snížilo riziko tepelných ztrát z interiéru. Konstrukce takové budovy a přijatá architektonická a materiálová řešení by měla v co největší míře zamezit tepelným mostům, místům v budově s nejvyššími tepelnými ztrátami. Díky tomu lze pasivní stavební inženýrství charakterizovat následujícími typy nemovitostí:

• jednoduché stavební formáty navržené na obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu;
• vyhýbání se obtížně izolovatelným prvkům, jako jsou parapetní stěny, vikýře, lucarny atd.;
• velké prosklené plochy na jižní straně pro plné využití sluneční energie ;
• zamezení okenních otvorů na severní straně pro snížení tepelných energetických ztrát;
• optimální uspořádání místností, které minimalizuje potřebu dodatečného osvětlení a vytápění;
• využití nejmodernějších technologií, jako je mechanické větrání s rekuperací tepla (rekuperace);
• zohlednění obnovitelných, zelených zdrojů energie, jako jsou fotovoltaické systémy nebo tepelná čerpadla.

Pasivní budovy versus energeticky úsporné domy

Stále běžnou praxí je zaměňovat energeticky úsporné domy s pasivními budovami. Rozdíl mezi těmito dvěma formami je však zásadní. Roční spotřeba energie energeticky úsporné budovy je obvykle kolem 30 až 60 kWh/m ² — až čtyřnásobek spotřeby pasivní budovy! S ohledem na architekturu jsou rozdíly nepatrné — v obou případech jde o jednoduchý tvar a kvalitní tepelnou izolaci! Pasivní budovy potřebují sedlovou nebo dvojitou šikmou střechu, zatímco u energeticky úsporných domů takové uspořádání střechy není vždy vyžadováno. Další rozdíl se týká topného systému. Zatímco pasivní domy nemají prakticky žádná klasická řešení, jako jsou kamna na tuhá paliva nebo kondenzační kotle, jejich aplikace v energeticky úsporném stavebnictví se stala běžnou praxí. To však znamená, že topná zařízení spotřebovávají podstatně méně energie, než jaké se používají v tradičních domech.

Spolufinancování výstavby pasivního domu

Náklady na výstavbu energeticky úsporného domu lze snížit spolufinancováním ze zdrojů Evropské unie, vládních programů a programů místní samosprávy. Dotace a daňové úlevy jsou spojeny především s moderními energetickými řešeními, jako jsou fotovoltaické systémy, tepelná čerpadla nebo rekuperační systémy, ale také s projekty souvisejícími s energetickými rekonstrukcemi budov nebo výměnou topných systémů.

Design jako základ pasivního domu

Zde stojí za zmínku, že první podmínkou, která umožňuje stavbu skutečně pasivního domu, je promyšlený návrh zahrnující potřebné technologie i konstrukční a materiálové řešení. Již ve fázi plánování stavebních prací je důležité zvážit vhodné formy tepelné izolace budovy, systémy podpory rekuperace tepla a optimální uspořádání místnosti umožňující co nejlepší využití solární energie. Jakékoli chyby ve fázi inženýrského návrhu účinně sníží energetické vlastnosti budovy. Pokud tedy sníte o skutečně pasivním domě, nechte si návrh vypracovat ve specializovaném projekčním studiu nebo si vyberte některý z mnoha hotových adaptabilních plánů.

Zateplení v pasivním domě

Jedním z hlavních faktorů, které rozhodují o tom, zda dům splní požadavky pasivního domu, je dobře zvolená tepelná izolace. Izolace se týká nejen vnějších a vnitřních stěn, ale také základů, desek, podlah a šikmých stropů. Pasivní domy mají podstatně silnější izolační vrstvy, a to až 30 cm. K tomu se používají různé druhy tepelně izolačních materiálů, aby se v co nejvyšší míře zabránilo prostupu tepla. Patří mezi ně polyuretanové pěny . Izolační systémy na bázi PUR pěn mají vysokou úroveň těsnění a snadno se nanášejí, zatímco stříkaná izolace umožňuje izolovat skutečné prvky stavební konstrukce. Od PCC Group je k dispozici široký sortiment stříkaných tepelných izolací a polyuretanových systémů . Ty byly vyvinuty pro pasivní i zelené budovy . Pokud jste již vybrali vhodný typ izolace, věnujte pozornost dveřím a oknům, aby měly odpovídající tepelné koeficienty.

Větrání pasivních budov

Vzhledem k vysokým tepelným ztrátám způsobeným přirozeným větráním je třeba se jeho použití v pasivních budovách vyhnout. V takových domech je nutné použít mechanické větrání s rekuperací tepla, stále oblíbenou rekuperační metodu. Správně navržený systém přívodu a odvodu může snížit tepelné ztráty až o 80 %. Teplo absorbované ze vzduchu může být použito k vytápění domu nebo zásobování vodou, což navíc snižuje potřebu topného systému.

Jaké materiály by měly být použity pro stavbu pasivního domu?

U moderních pasivních budov se používají četné stavební materiály a technologie k vytvoření energeticky účinných konstrukcí. Stěny pro pasivní budovy jsou obvykle dvojité nebo duté, založené na:

• pórobeton;
• dřevo;
• beton z expandovaného jílu;
• vápenopískové;
• keramika;
• prefabrikované prvky.

Výběr materiálu závisí na různých faktorech, jako je typ projektu, preference vlastníka projektu, půdní a povětrnostní podmínky a také další použité systémy nebo konstrukční řešení.

Technologie v pasivním stavitelství

Na základě výše uvedeného dlouhého seznamu stavebních materiálů pro pasivní dům si dodavatel může vybrat jednu z předních forem výstavby. V současné době je možné splnit požadavky pasivní stavby pomocí rámové formy, jako jsou dřevěné trámy nebo prefabrikované dřevěné prvky, ale vedoucí metodou je metoda založená na zdění. Je nesmírně důležité, aby stavba pasivního domu byla svěřena odborníkům s dostatkem zkušeností. Vlastní výstavba pasivních budov nepřichází v úvahu. Takové projekty vyžadují vysokou odbornost, aby se předešlo chybám, které mohou vést ke zvýšené spotřebě energie a tepelným ztrátám, což vede k situaci, kdy dům nemůže splňovat přísné normy pasivní budovy.

Vytápění v pasivním domě

Myšlenkou pasivního stavebního inženýrství je úplné odstranění vytápění na fosilní paliva, jako je uhlí nebo eko-hrách (oblíbený v Polsku). Bohužel, vzhledem k povětrnostním podmínkám v naší zemi, je některá forma topného zařízení většinou stále požadavkem. Proto je spolu s promyšleným dispozičním řešením místností a velkoplošným jižním prosklením životně důležitý výběr takových ekologických zdrojů vytápění, jako jsou tepelná čerpadla nebo IR vytápění, napájené z rezidenčního FV systému.

Kolik stojí stavba pasivního domu?

Každý, kdo uvažuje o stavbě pasivního domu, musí počítat s tím, že náklady na celý projekt budou vyšší než náklady na tradiční nebo dokonce energeticky úspornou stavbu. Vyplývá to z potřeby aplikace specifických materiálových a technologických řešení a také pracnosti. Konečná cena pasivního domu samozřejmě závisí bez omezení na ploše domu, počtu podlaží, zvoleném designu a typu použitých materiálů a technologií.

Pasivní budovy — skutečné úspory

Jedna věc je jistá — i když jsou náklady na projekt vyšší, stavba pasivního domu zůstává ekonomicky životaschopná. Náklady se totiž později vrátí v podobě nižších poplatků za elektřinu, teplou vodu nebo vytápění. Každodenní finanční úspora však není jedinou výhodou. Stejně důležité je, aby byl takový dům neuvěřitelně pohodlný pro každého, kdo jej používá, a šetrný k životnímu prostředí. Vzhledem k tomu, že péče o čistou planetu se stává stále důležitějším aspektem každodenního života a celosvětově jsou přijímána opatření vedoucí k nejvyšším možným omezením používání konvenčních zdrojů energie, pasivní stavební inženýrství se stává dokonalou odpovědí na potřeby doby, ve které žijeme.