Majitelé sadů, zemědělské půdy a zahrad se v současnosti potýkají s řadou problémů, které jsou z velké části dány klimatickými změnami, které nás provázejí. Náhlé mrazy a období sucha však neškodí jen rostlinám, které už stihly vyrašit. Drastické změny teploty také ovlivňují pH půdy. Jeho pH je přitom rozhodující pro kvalitu úrody. Následující článek vám ukáže, jak ji lze měřit a následně zvyšovat nebo snižovat.
Co je pH půdy?
Stupnice pH je velmi důležitá nejen pro půdu, ale také pro laboratorní testy nebo péči o pleť. Ten totiž určuje úroveň kyselosti a zásaditosti různých roztoků. Využíváme jej ke stanovení koncentrace H+ iontů např. v substrátu. Jakmile známe indikátory pH pro půdu, která nás zajímá, můžeme tyto informace využít mnoha způsoby. Obecně platí, že pH půdy nižší než 6,5 znamená kyselost, pH mezi 6,5 a 7,2 je považováno za neutrální a nad 7,2 je považováno za zásadité . Tím, že víme, s jakým pH máme co do činění, můžeme předvídat riziko chemické reakce a zvolit vhodná opatření k ochraně našich rostlin. Některé z nich totiž mají okyselující vlastnosti, jiné zase zvyšují pH půdy. Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují změny pozorované v testech pH půdy. Než o nich budeme diskutovat, je však užitečné vědět, že různé typy půd se vyznačují specifickými hodnotami pH. Záleží totiž na horninách, ze kterých půda vznikla. Dělíme je přesně na kyselé (např. vulkanické) a zásadité (např. vápencové), které mohou přecházet do mírně kyselé nebo zásadité reakce, protože jsou bohaté na ionty vápníku, hořčíku a sodíku.
Účinky nedostatečného pH půdy
Již víme, že hodnota, kterou nám půdní pH metr ukáže, závisí mimo jiné na původu půdy, ale může se měnit i v důsledku mnoha faktorů. Index pH je ovlivněn jak lidskou činností, tak přírodními procesy, které zahrnují:
- velké množství srážek a vlhké klima,
- proces mechanického rozpadu hornin, ke kterému dochází působením sluneční energie, vody a vzduchu,
- mikrobiální působení (např. oxidace).
Člověk má také významný vliv na tvorbu pH půdy mimo jiné prostřednictvím ekologicky destruktivních činností, jako je odlesňování a nekompetentní hospodaření s plodinami. Výše uvedené procesy vedou v drtivé většině k okyselování půdy. Výsledkem může být:
- ztráta stabilní horninové struktury,
- množení bakterií a plísní,
- narušení příjmu minerálních živin rostlinami mimo jiné v důsledku redukce kořenového systému,
- častější výskyt mechanického poškození rostlin,
- pronikání těžkých kovů do plodin.
I když se většinou mluví o negativních dopadech okyselování půdy, příliš vysoký index pH také není prospěšný. Mimo jiné může způsobit malabsorpci minerálů. Je také důležité si uvědomit, že správné pH je takové, které umožňuje rostlinám zdravý růst a každý druh je přizpůsoben jiným podmínkám. Mnoho plodin je náchylných k okyselení, ale existují i takové, které vyžadují kyselé pH půdy. Mezi ně patří mimo jiné některé bobule.
Jak kontrolujete pH půdy?
Nejběžnějším způsobem testování pH je použití půdního pH metru. Jde o zařízení s ukazovátkem, které nám po zaražení do země umožňuje určit reakci na základě výchylky ukazovátka. Stále běžnější jsou také elektroměry s přesnějším měřením. Často mají také doplňkové funkce, jako je měření vlhkosti a úrovně slunečního svitu. Existují také další metody testování pH půdy: smíchání vzorků s destilovanou vodou, octem a jedlou sodou a sledování reakcí, které pak probíhají, pomocí měřiče kyseliny nebo moderního skeneru. Každý z nich však podléhá velkému rozsahu chyb. Pokud chcete specializované a přesné měření pH půdy, měli byste vzorky odevzdat do laboratoře. Je třeba mít na paměti, že výsledky testu pH půdy se budou lišit. Vzhledem k množství výše uvedených faktorů, které ovlivňují jeho acidifikaci, by měla být měření prováděna alespoň jednou ročně.
Jak snížit pH půdy a kdy to udělat?
Pokud je pH půdy příliš vysoké, měla by být okyselena. Pomoci může chemie na zahradě : půdu lze smíchat s okyselujícím hnojivem. Takové vlastnosti prokazuje mimo jiné močovina. Použitá opatření se liší podle typu a množství půdy. V malých zahradách někdy postačí domácí metody, jako je smíchání zeminy s octem.
Jaká hnojiva snižují pH půdy?
Pokud plánujete pěstovat plodiny, které vyžadují kyselou půdní reakci, lze alkalitu půdy snížit pomocí:
- dusíkatá hnojiva se síranem amonným,
- dusičnan amonný,
- močovina,
- vícesložková hnojiva v kapalné nebo granulované formě.
Jak zvýšit pH půdy?
Mnohem častější je situace, kdy pro dosažení správného pH půdy potřebujeme snížit kyselost půdy. Vyplatí se to udělat pomocí správných opatření. Zejména při práci s rostlinami, které jsou extrémně citlivé na kyselost. Vhodnou volbou by bylo například vápenné hnojivo 20W .
Jaká hnojiva zvyšují pH půdy?
Nejlepším lékem na okyselenou půdu je vápno v práškové nebo granulované formě. Uhličitan vápenatý, často obohacený hořčíkem, se nejčastěji vyskytuje v přípravcích připravených k použití. Kdy použít vápno k odkyselení půdy ? To se nejlépe provádí po sklizni nebo několik týdnů před výsevem obilovin. Polští farmáři obvykle provádějí toto ošetření brzy na jaře nebo koncem podzimu.
Vliv pH půdy na vegetaci
Už víte, že správné pH půdy je nezbytné pro zdravý růst rostlin. Jeho kyselá reakce je obzvláště nepříznivá, ale vše záleží na druhu, jak za chvíli uvidíte.
Jaký význam má pH půdy pro zeleninu?
Za nejlepší pH půdy pro pěstování většiny zeleniny se považuje 6,0 až 6,8, tedy mírně kyselé nebo neutrální. Vyžaduje to mimo jiné cukrová řepa a většina luštěnin. Existují však výjimky: bramborám a tuřínu se daří v půdě s nižším pH.
Jaké je správné pH půdy pro trávu?
pH půdy pro pěstování trávy by mělo být mírně kyselé (5,5-6,5). V Polsku převládají půdy s nízkým pH, což podporuje jeho růst.
Jaké je správné pH půdy pro ovocné stromy?
Ovocné stromy mají různé požadavky. Okyselení je třeba se vyhnout zejména v případě třešní, třešní a švestek. O něco lépe jsou na tom jabloně a hrušně. V jejich případě by pH půdy mělo být mezi 5,0 a 6,5.
Vhodná hodnota pH půdy pro jehličnany
Jehličnanům se nejlépe daří s mírně kyselou půdou.
Význam pH půdy pro ostatní rostliny
Vhodná hodnota pH půdy by měla být ověřena u každé rostliny, ať už máte orná pole nebo domácí zahradu. Rozsah 5,0-6,5 je ve většině případů považován za nejbezpečnější reakci, ale stojí za to zvážit individuální požadavky každého z nich. Pokud si nejste jisti, kdy a jak provést vápnění , acidifikaci nebo měření pH půdy, použijte další články blogu dostupné na produktovém portálu PCC Group nebo se poraďte s odborníky.
- Sporek, M., Sporek K., Variability of the pH of soils, Proceedings of ECOpole 1.1/2 (2007): 249-252.
- https://www.acta-agrophysica.org/pdf-108118-38910?filename=Effect%20of%20pH%20and%20selected.pdf
- https://agro.icm.edu.pl/agro/element/bwmeta1.element.agro-article-7625577b-76a0-43ff-be7f-4afad40457ff
- Slawomir Gonet, Halina DSmal, Józef Chojnicki: Chemical properties of soils. In: Andrzej Mocek (ed.): Soil science. Published. I. Warsaw: Wydawnictwo Naukowe PWN, 2015
- Andrzej Mocek, Stanisław Drzymała: Genesis, analysis and classification of soils. Poznan: Wydawnictwo Uniwersytetu Przyrodniczego w Pozananiu, 2010